Danau Toba
Návrat do Indonésie byl rozpačitý, něco jako cesta časem. Tím nemyslím časový posun, ale kulturu. Medan je opravdové peklo. Prach, špína a chaos. Hned druhý den jsme vyrazili k jezeru Toba.
Danau Toba je největší jezero v jihovýchodní Asii s plochou 1707 km2. Uprostřed jezera je ostrov Pulau Samosir velký jako Singapur. Ostrov vznikl vlivem sopečné činnosti cca před 70 000 lety. Jezero je místy až 450 metrů hluboké, voda je křišťálově čistá a chladná. Celé jezero je obehnáno 700 metrů vysokým útesem.
V roce 1783 zde William Marsden objevil Batacké království s vysoce rozvinutou kulturou a systémem písma. Batakové sem přišli z Barmy a Thajska a žili zde izolovaně po staletí. Jednotlivé vesnice žili v permanentní válce a prováděli kanibalské rituály.
Dnes je oblast kolem Toba křesťanským ostrovem uprostřed muslimské Sumatry. Batakové vysedávají na zápražích svých tradičních domů s vysokými štíty, popíjejí kokosové víno a hrají na kytary. Takže proč se nepřidat.
Tolik fakta, my jsme z toho pořád na větvi. Skvělá přátelská atmosféra, krásná příroda, skvělá koupačka, lidové ceny a minimum turistů. Prostě ráj na zemi. Osobně kdybych tohle četl, nevěřím, ale je to tak.
U Toba jsme strávili 6 dní. Po celodenním přesunu na západní pobřeží Sumatry jsme přistáli na ostrově Balai. První dojmy fantastické, ale o tom zas příště. Páčko!